Desire For Sorrow - už v pátek na Made of Metal v Hodoníně!

11. srpna 2014 v 16:45 | Kristina |  Recenze Hudba
Špinavé, osamělé dítě chová polámanou panenku, matka zpívá svému mrtvému synovi, poslední hrdina odevzdaně odhaluje hrdlo obětnímu noži… To vše si lze představit s úvodními tóny alba At Dawn of Abysmal Ruination od českých deathmetalistů Desire for Sorrow. Pak se na vás sesypou tuny kamení z hory, jíž drtí Thorovo kladivo a přežene se přes vás armáda těžkooděnců, zalapáte po dechu. Při prvním vokálu se zarazíte a říkáte si, kdepak jsem takový scream už slyšel?

Asi ani kdyby šlo o partu blonďáčků v růžovém, přirovnání s britskými Cradle of Filth by se budějovičtí Desire for Sorrow nevyhnuli. Když se nad tím pozastavím, musím přiznat, že na světě je tolik zpěváků, kapel a umělců vůbec, že pokud by se každý měl jen snažit, aby se za žádnou cenu ničemu a nikomu nepodobal, mohla by to většina z nich zabalit, ať by jejich vlastní kvality byli sebelepší… třebas i lepší než "kopírovaná" předloha. Zpěv Zikiho z Desire for Sorrow je velmi podobný vokálu Daniho Filtha, ale říkám si, cožpak Dani je jediný na světě, kdo smí tento styl screamu používat? Mě osobně je to úplně fuk, pokud to není odfláknuté. Což není. Ziki má velice slušný tvůrčí potenciál a k tomu u mě veliké plus, že současně zvládá ještě kytaru. Tolik k diskutovanému zpěvu.

Pokud si pozorný posluchač odmyslí vokály, najde mezi nabroušenými kytarami, melodickými klávesami a nadupanými bicími mnoho zcela jiných podobností: tu zaslechne svištění kosy smrťáka dítek od jezera Bodom, tu i škrabající, mrtvolně bílé prsty Kinga Diamonda, nebo zvonění ostří mnohých dalších žoldáků black metalu. To všechno ovšem pěkně čerstvě vytažené z krví lakované rakve, zahalené do temného hávu boha války a oživené svojí vlastní energií, ženoucí se za svým posláním. Tento démon dupe na aortu a dere se do vaší mysli ať chcete, nebo ne. A jestli nakonec v tichu temnoty zůstane jen zaručený rytmus tepu, nebo se přidají i euforické fibrilace, to ještě ukáže čas.

Desire for Sorrow se dali dohromady teprve v roce 2008, kdy se Johnny (Jan Pavlíček - klávesy, vokál), Ziki (Jiří Zíka - kytara, vokál) a Ruman (Roman Huszár - kytara) zavřeli do garáže v Českých Budějovicích. Tehdy sotva šestnáctiletí mladíci ale dlouho postrádali do své hudby ten správný element. Ten přinesli až Bubno (Jan Nirnberg - bicí) a Vlajda (Karel Vlášek - basa). V tomto složení začala kapela připravovat materiál pro demo Angels of Revenge, které nahráli v roce 2010 pod taktovkou Honzy Kapáka ze studia Hellsound a vydali na vlastní náklady. V tomto roce odehráli i svůj první koncert. Zanedlouho po té kapelu opustil Ruman, kterého nejprve zaskakoval Jiří Kasl, později zcela zastoupil Infernis (František Vávra - kytara).

Line-up je kompletní. Od té doby už všichni členové věnují veškeré volné chvíle i prostředky výhradně kapele. A je to na její tvorbě znát.

Četnost jejich koncertů se postupně zvyšuje, vydávají první videoklip Promise in Decadence a začínají skládat i nový materiál. Ten se nakonec objeví na výše zmiňovaném CD At Dawn of Abysmal Ruination, které vyšlo nedávno pod časopisem Pařát a v přípravě je i jako digipack s 12-ti stránkovým bookletem. Jako promo se na netu objevuje nové video Stay Primitive a nový merchandise v shopu kapely.

Kariéra i počet fanoušků stoupá. V červnu letošního roku se Desire for Sorrow podařilo skrze vítězství soutěže MetalGate Massacre dostat na akci MetalGate Czech Death Fest, kde si zahráli na jednom pódiu s takovými kapelami, jako jsou Septicflesh nebo Luckup. Již potřetí se předvedli na výborném jihočeském festu AFOD(Apocalyptic form of death) a teď už se připravují na premiérový festival v Hodoníně - Made of Metal. A nejen to. V blízké době hodlají vzít útokem i zahraniční pódia.

Hudba Desire for Sorrow si rozhodně zaslouží pozornost. Je vyzrálá, propracovaná, melodická a nenudí. Každý song si žije vlastním životem a zároveň funguje jako část celku.

CD At Dawn of Abysmal Ruination je album komplexní. Dává posluchači nahlédnout do světa blízké budoucnosti, světa po drtivé světové katastrofě. Texty nám odhalují dobro i zlo, při čemž nechávají na posluchači, jaký bude finální verdikt nad naší planetou. Propracované kytarové rify jsou doprovázeny místy až krásnými klávesami a neúprosnými bicími (naprosto mi uhranuly songy Heretic God, Stay Primitive nebo Agony in Vain), ale jakmile zazní půvabný vokálek Zdeňky Ambrůžkové, zůstávám oněměle stát (Tainted Hopes je za mě úplně nejlepší skladba z celého alba). Školený dívčí hlas dodává celému dílu jakési magické kouzlo. Určitě by nebylo na škodu uvažovat o této talentované pěvkyni jako o stálé člence kapely. Přidala by mrazivému proudu osamělé řeky smutku trochu tepla a naděje. A zase by to byl krůček stranou od neustále zmiňovaných Cradle of Filth.

Mladíci z DfS mají teprve všechno před sebou. Dovolme jim užívat si sladkého opojení mladé kapely, zahrnující hektolitry piva, kocoviny v tourbusu a probdělé noci nad počmáraným papírem. A těšme se, co nám jejich zážitky upečou a naservírují jako další chod.

Desire for Sorrow můžete podpořit zde: http://desireforsorrow.cz/merch




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama