1.díl - EMERALD SWORD Saga

25. listopadu 2011 v 12:18 |  RHAPSODY of Fire

Legendary Tales

(Legendární příběhy) V dávných dobách došlo k záplavě světa zlem, představovaným "Temným pánem" (Dark Lord). Ten velel obří armádě stvůr z bezedné propasti proti "Alianci" za účelem dobýt ve jménu Krona pevnost Algalord, svatou citadelu "Okouzlujících zemí" (Enchanted Lands), kde je drženo prastaré tajemství o smaragdovém meči - mocné zbrani schopné zvrátit vývoj takovéto války. Svatá aliance vznikla na popud moudrých králů, kteří sjednotili své čtyři armády v jednu, nejmocnější všech dob. Pod vedením Harolda Statečného se Alianci nakonec povedlo tehdy válku proti zlu vyhrát. Avšak nyní po časech míru se zlo vrací a Algalord je opět ohrožen.
Okouzlujícími zeměmi se opět prohání síly bezedných propastí a z temných zemí. Jsou vedeny krutým králem Akronem a jedna část napadá okrajové oblasti a druhá pročesává Země chaosu. Mezitím se sešla rada králů v Algalordu (Harold III z Algordu, Argon IV z Elgardu a Eric, král Elnoru) a obnovila prastarou alianci, aby zastavili útok temného krále. Provedli také další důležitou věc, a to vyvolání starověké legendy o smaragdovém meči z Velké knihy. Zněla prostě: Statečný bojovník s čistým srdcem má nalézt "Tři klíče moudrosti" a těmi otevřít slonovinovou bránu v Zemi chaosu (Land of Chaos). Za slonovinovou bránou se má nacházet neznámé království, kde je možné smaragdový meč získat. Po poražení strážců bude moci se smaragdovým mečem v ruce vést tažení za spásu Okouzlujících zemí a celého světa. Mnoho hrdinů se již pokoušelo v minulosti smaragdový meč najít, žádný se však z cesty živý nevrátil. Rada se rozhodla, že to pro zoufalost situace zkusí ještě jednou - možná naposled. Král Harold vybral k tomuto úkolu silného válečníka ze severních zemí (Warior of the Nordic Lands-Warior of Ice), o kterém byl přesvědčen, že úkol splní. Ihned vyslal posla do vzdáleného Loregardu, aby ho přivedl za radou.
"Bojovník ledu" byl seznámen se svým úkolem a ihned se vydal na svoji osudovou pouť. Na cestě plní druhý úkol od rady, a vede část vojska z Irengardu do Algalordu, aby posílil Alianci. Tak začala legenda. Všechna města svatých království posílají své vojáky do Algalordu, aby byla armáda Okouzlujících zemí připravena čelit hrozbě co nejdříve. Rada králů rozhodla zaútočit na zlo a Bojovník ledu byl pověřen velením části Aliance do doby, než své vojáky odevzdá v Ancelotu princovi Arwaldovi, hrdinovi středozemě, který zde byl napaden vojsky zla a nutně potřeboval posily. Pak měl odjet do nedalekého Elgardu, aby se setkal s čarodějem Aresiem. Od něj se měl dovědět bližší informace o tajemství Slonovinové brány a měl mu pomoct s hledáním tří klíčů moudrosti.
Při cestě do Ancelotu vstupuje Bojovník ledu do překrásného Lesa jednorožců, kde mu je vnuknuta vize předchozí války se zlem a předchozí armády Aliance Okouzlujících zemí společně s utrpením, jež tehdy lidé prožívali, aby uchránili svět. Pak opouští tento nádherný les a vrací se zpět k vojsku. Do Ancelotu však dorazili pozdě. Město bylo téměř zničeno a tisíce obyvatel a jeho obránců bylo pobito. Bojovník ledu tedy odevzdává Arwaldovi z Ancelotu, kterému se povedlo zkáze města uniknout, své vojsko a sám pokračuje do zeleného údolí Elgardu, aby se setkal s Aresiem a započal své hledání tří klíčů moudrosti. Věděl, že to bude dlouhá cesta plná překážek, a že bude muset čelit svému nejhlubšímu strachu, záhadám a dávným příšerám temnot. Ale až přijde jeho čas, země nesmrtelných, nebe velkých hrdinů, bude jeho.
Myšlenky na tragický konec Ancelotu byly stále příliš živé a Bojovník ledu myslel také na pomstu. Večer před započetím výpravy za třemi klíči jezdí bojovník kolem Elgardu, aby zahnal tyto myšlenky a poslouchal písně elgardského lidu o legendárních bitvách proti Temnému králi. Elgardští vojáci a rytíři pak během večerních slavnostech přejí Bojovníkovi ledu hodně štěstí v hledání.

Symphony of Enchanted Lands

(Symfonie Okouzlujících zemí) Hned další den vyrazil Bojovník ledu na cestu za prvním ze tří klíčů moudrosti. Musel pohledět do "Zrcadla vlastních hříchů" a překonat největší strach, co se v něm odrážel. Bojovník ledu se dokázal ubránit šílenství a získal první klíč společně se stopou k dalšímu.
Ta vedla do bažin v Zemích Chaosu, kde čekal mocný krvavý drak Tharos, strážce druhého klíče. Bojovník ledu svedl s Tharosem děsivou bitvu, ale nakonec draka porazil. Měl dokonce šanci zasadit mu smrtelnou ránu, ale místo toho draka ušetřil. Díky tomu bylo zlomeno kouzlo, kterým byl drak odsouzen zabíjet. Nyní ušetřen poznal, že Bojovník ledu je vyvolený a kouzlo pominulo. Tharos mu odevzdal druhý klíč moudrosti, poradil, kde najde třetí, a po dlouhých letech se konečně svobodně vznesl k oblakům.
Cesta vedla k jižním hranicím Země Chaosu s hlubokými lesy k mystickému oltáři držící tajemství Ikarenu. Ikaren byl údajně magický předmět schopný ukázat směr Slonovinové brány. U oltáře si Bojovník ledu dlouho nevěděl rady. Když vše vypadalo beznadějně, náhodou mu oba klíče moudrosti vypadly na zem tak, že vytvořily symbol - právě onen Ikaren. Objekt byl vložen do štěrbiny v oltáři. Až druhý den brzy ráno se spustila hra světel. Pomocí očí kamenných draků a skrytých zrcadel ukázaly paprsky směr ke Slonovinové věži a vydaly poslední klíč moudrosti. Ukazovaly do tajného průchodu, kterým se Bojovník ledu s Aresiusem dostal do starobylé síně před legendární Slonovinovou branou. S pomocí tří klíčů ji otevřeli a zjevila se jim krásná krajina plná života. A také stezka, která vedla, jak doufal Bojovník ledu, za Smaragdovým mečem. Cesta Bojovníka ledu zavedla do pouště, kde dříve umírali silní bojovníci na stejné cestě. Ve skalách slyšel jejich hlasy. Jejich duše se nyní přidaly k Bojovníkovi ledu v touze po vítězství a osvobození. Došel do bažinatých zemí plných nemrtvých stvůr. Ty ho napadly a málem byl ubit k smrti. Z ničeho nic se zjevil drak Tharos a vyvoleného zachránil. Tharos chtěl Bojovníkovi ledu splatit dluh a nabídl mu převoz až ke Smaragdovému meči. Na Tharosových křídlech míjí krajinu, temnou pustinu obklopenou mlhou a krvavě rudými řekami. Toto místo Tharos nazval Pevností Bezedných Propastí a poodhalil, že Smaragdový meč se nachází uvnitř hlídán pradávným strážcem.
Tharos s Bojovníkem ledu zamíří k nejvyšší věži a oba jsou napadeni okřídlenými černými bytostmi. Bojovník ledu se nechá shodit do věže, zatímco Tharos pokračuje v boji s letci. Bojovník pokračuje padacími dveřmi do ohromného sálu prosvíceného zelenou září Smaragdového meče. Jakmile se ho dotkl, zjevila se před ním nestvůra, která byla tak ošklivá, že ji nelze popsat. Byl to Pradávný strážce. Boj byl ve věži zuřivý a strážce vítězil. Tharos prolétl střechou a napadl strážce tak, aby ho mohl Bojovník ledu rozseknout. Po skonání strážce se začala celá Pevnost rozpadat a zcela mizet. Tharos s Bojovníkem co nejrychleji odlétl.
Oba dolétli nazpět až k Okouzlujícím zemím. Tharos však byl během bitvy s prastarým strážcem smrtelně zraněn a začal umírat. Drak dal vyvolenému sbohem a naposledy roztáhl křídla, aby odlétl k "Temnému horizontu" do své domoviny v Dračí zemi v klidu skonat. Nicméně úkol je splněn. Bojovník ledu vlastní zářivý Smaragdový meč a pro Alianci Okouzlujících zemí vykřesal naději. Tato zpráva se rychle rozšířila a několik dní lidé oslavovali na počest Bojovníka ledu.

Dawn of Victory

(Úsvit vítězství) Bojovník ledu se vrací do Ancelotu a cestou verbuje nové vojáky ochotné bojovat za budoucnost Okouzlujících zemí.
Když dorazil s novým vojskem ke Skalnaté hoře nad poničeným Ancelotem, byl již připraven střetnout se s armádou démonických rytířů vedených Dargorem, princem z Temných zemí (Prince of the Darklands) sloužícímu Akronovi (Originálně Necron), který drtil poslední zbytky obrany města pod velením prince Arwalda. Po velké bitvě byl Ancelotu opět volný a Dargorova vojska zahnána na ústup. Bitva se však neobešla bez citelných ztrát. Kromě mnoha padlých byla během obléhání města démonickými rytíři unesena Airin, Arwaldova princezna, společně s tuctem rytířů, kteří ji bránili. Byli odvlečeni do Hargoru, pekelného města chaosu v Temných zemích a sídla temného pána Akrona. Bylo nemožné je dohnat.
Za několik dní dorazil k Ancelotu od Akrona posel. Ten vzkázal, že všechny zajaté napíchají na kůly, pokud Bojovník ledu neodevzdá Temnému pánovi Smaragdový meč. Arwald se tedy s Bojovníkem ledu vydal přímo do Hargoru za Akronem vyjednávat. V Hargoru je však jako první přivítaly hlavy ancelotských rytířů napíchané na kůly před branou.
Ve městě byli oba okamžitě zajati a krutě po několik dní mučeni. V bezvědomí byli odvlečeni do temné jeskyně a přikováni těžkými řetězy. Princezna Airin byla připoutána k oltáři. Do jeskyně vstoupil Akron se svými temnými rytíři a smál se, jak byl spokojený se snadným ziskem Smaragdového meče. Všichni přítomní démoni brutálně znásilnili princeznu Airin před zraky prince Arwalda a Bojovníka ledu. Událost to byla natolik strašná, že i Dargor odsoudil tento zvrhlý čin, přestože byl sám vychován temným čarodějem Vankarem z Helmu, Aresiovým úhlavním nepřítelem, a odešel z jeskyně.
Airin byla po strašlivém aktu shozena ze skály. Arwald byl po tom, co byl donucen dívat se na utrpení a smrt své princezny ponořen do kyseliny Sgralu, schopné korodovat i nejtvrdší ocel, Bojovník ledu měl takto skončit také, jenže Arwald (snad s pomocí bohů) dokázal těsně před svou smrtí stříknout kapky kyseliny směrem k rukám Bojovníka ledu, kterému rozleptaly řetězy a byl schopen se osvobodit. Bojovník ledu se vyzbrojil kameny z jeskyně a poháněn spalujícím hněvem se vrhl na démonické rytíře. Aby unikl Akronovi a opětovnému zajetí, potopil se do podzemní řeky Aigor tekoucí jeskyněmi pod Hargorem a vyplaval daleko za tímto temným městem.
Bojovník ledu několik měsíců bloudil neznámými pustinami, než našel cestu zpět do Okouzlujících zemí, do svého milovaného údolí a Lesa jednorožců, kde se cítil po dlouhé době bezpečně a mohl se uklidnit. Temný pán Akron nyní vlastnil Smaragdový meč, který měl brzy přinést zkázu Okouzlujícím zemím.

Rain of a Thousand Flames

(Déšť tisíce plamenů) Nad Okouzlujícími zeměmi se stahují temná mračna. Akron nyní vlastní Smaragdový meč a s jeho pomocí vítězí. Bojovník ledu se stále zotavuje v lese jednorožců a stále ho trýzní vzpomínky na Arwaldovu a Airininu ohavnou smrt. Nakonec dorazil zpět do zeleného údolí v Elgardu a čaroděj Aresius se pokusil kouzly vyléčit tuto hrdinovu bolest na duši. Lidmi v Elgardu byl i přes ztrátu meče považován za hrdinu.
Nakonec Bojovník ledu díky Aresiově péči opět získal klid, ale brzy nejen jeho zaskočila nešťastná zpráva. Akronovi se totiž pomocí magické síly Smaragdového meče s použitím temných kouzel zvrhlého čaroděje Vankara povedlo spojit portálem tento svět se světem zatracených. V kryptě Světa duchů bylo dále provedeno několik temných rituálů a ze světa zatracených byla do tohoto světa povolána Královna temných horizontů (Queen of the Dark Horizons), prastará služebnice boha temnoty Krona. Po tisíciletích je opět naživu a začala okamžitě pro Akrona budovat a vést armádu "živých mrtvých".
Jako první byla smetena v oceánu královská vlajková loď. Dále se pokračovalo třemi měsíci krvavé bitvy pod Deštěm tisíce plamenů, která vedla k totální destrukci dvou jižních královských měst Elnor a Thorald, při jejichž obraně padl jejich král Erik. Drancování, znásilňování a mučení zachvátilo jih země a chystá se na samotný Algalord.

Power of the Dragonflame

(Síla dračího plamane) V Algalordu se po tragických událostech posledních měsíců narychlo sešel Velký koncil a rozhodlo se o povolání všech hrdinů meče a všech bojeschopných do zbraně. Této improvizované armádě, největší všech dob, měl velet Bojovník ledu, který z hlouby duše přísahal pomstu Akronovi a jeho nohsledům za to, co provedli.
Ke střetnutí došlo brzy, neboť Akronova armáda démonů, armáda nemrtvých Královny temných horizontů a Pán stínů Dargor s rytíři smrti ihned po zničení Elnoru a Thoraldu zahájili pochod ku Algalordu, "městu Bohů". Do Algalordu tedy po tři měsíce pochodovala také armáda Mistrů meče a připravovala se na bitvu s Akronem, která měla rozhodnout o všem. Aresius je nabádal, aby byli připraveni čelit čemukoliv. Armáda démonů, nemrtvých, upírů, obřích červů a dalších odporných stvoření se blížila. K tomu měli nepřátelé Okouzlujících zemí výhodu v podobě Smaragdového meče, který dle proroctví měl zvrátit rovnováhu této bitvy na stranu jeho vlastníka.
Když před městem vypukla bitva, probil se Bojovník ledu až k Pánovi stínů Černých hor Dargorovi a svedl s ním souboj ve skalách. Dargor byl poražen a zůstal viset na skále. Bojovník ledu ho po dilematu mezi srdcem a rozumem vysvobodil. Dargor jeho kroku nerozuměl, ve Vankarově učení nic takového nepoznal a byl zmatený. Udeřil Bojovníka ledu a ten upadl do bezvědomí.
Když konečně nabyl vědomí, zjistil, že bitva s Akronem nedopadla dobře a on i tisíce jeho spolubojovníků jsou nyní Akronovými zajatci. Algalord byl nyní bez obrany a jeho obyvatelům nezbylo už nic, než se modlit k "Ocelovým bohům" (Steelgods), aby jim dal sílu. Za další dva měsíce však padl i Algalord a vše vypadalo ztracené. Většina žen a dětí ve městě byla vyvražděna ve jménu Krona a z města zbyla jen hromada kamení. Bojovník ledu se pak stal hříčkou Akronova hněvu a byl krutě mučen, až přišel o obě dolní končetiny. Následně měl být popraven vhozením do "Acherských bažin", coby krmivo pro vodní hady a stvůry. Dargor, který se předtím odmítl podílet se na mučení, se nyní díval, jak Bojovník ledu trpí. Vlivem znechucení nad zvrhlostmi svého pána Akrona a zmatení z toho, že ho Bojovník ledu předtím ušetřil, si uvědomil, že Vankar mu celou dobu lhal. Nečekaně vytasil svůj meč a smrtelně zranil Královnu. Přitom nenávistně křičel Akronovo jméno a začal používat svou nejmocnější schopnost - vyvolání mocné síly Gargoyl, kteří zůstávaly doteď ve velkém množství ve své kamenné formě v temném Akronově městě Hargoru. Nyní Gargoyly obživly a letěly přímo ke svému pánovi na pomoc do Algalordu.
Akron přestal mučit Bojovníka ledu a tasil Smaragdový meč na Dargora a zaútočil. S ďábelským smíchem pak sdělil, že očekával, že ho dřív nebo později zradí, protože je démon jen napůl, že jeho matka je bohyně Gaia. Pak se chvástal, že jeho hlavu napíchne před brány zničeného Algalordu jako odstrašující příklad. Akronovi démoni se vrhli na Dargora, aby ho dorazili, ale tomu se díky energii, kterou ho zásobili Oceloví bohové a jeho matka, podařilo démony i přes zranění odrazit. Pak se sám vrhl přímo na Akrona a srazil ho na místo, kde Bojovník ledu čekal na smrt nad krvavou bažinou. Bojovníkovi ledu se přes ukrutné bolesti z mučení podařilo zmatenému Akronovi vzít Smaragdový meč a zasáhl ho do pravého oka. Na zabití temného pána to však nestačilo, tak ho začal Bojovník ledu škrtit. Zakřičel na Dargora, aby spustil popravčí plošinu do hemžícího se jezera. Dargor si byl vědom, že toto bude jediné řešení, jak se zbavit Akrona a okamžitě spustil mechanismus. Plošina, na které ležel Bojovník ledu s Akronem, se spustila do bažiny, zatímco Bojovník ledu nadále škrtil a pomocí Smaragdového meče držel Akrona na plošině u sebe. Dargorovi poděkoval a byl společně s Akronem pohlcen zkaženou vodou a roztrhán.
A tento okamžik se stal také koncem armády démonů a nemrtvých. Oživlé majestátní Gargoyly konečně přiletěly z hargorských věží a střetly se v bitvě s létavými démony i nemrtvými. Tímto došlo k naplnění starodávného proroctví o Smaragdovém meči. Vojáci, kteří byli zajati společně s Bojovníkem ledu, se náhle ocitli svobodní a s požehnáním Ocelových bohů poslední apokalypsy (Steelgods of the Last Apocalypse), k nimž se před bitvou o Algalord modlili, opět vytasili meče a bojovali s nepřáteli Okouzlujících zemí. Do měsíce byli všichni démoni poraženi a začalo se slavit vítězství. Dargorovy Gargoyly ještě odklidily těla mrtvých démonů a vhodily je do portálů do pekel, kterými se do tohoto světa dostali. Pak pomocí magie světla některé z nich uzavřely. Zbylé pak na Dargorův příkaz hlídaly, aby se zlo již nikdy nemohlo do Okouzlujících zemí rozšířit.
Do poslední bitvy se zapojil i čaroděj Aresius, který se utkal se zkaženým mágem Vankarem a porazil ho i jeho temnou magii. Vankar byl celkem nepříjemně překvapen, že Dargor použil sílu Gargoyl zrovna proti svým "vlastním" démonům.
Zlo bylo poraženo, ale Smaragdový meč byl ztracen zrovna tak, jako jeho nálezce a hrdina této epochy, Bojovník ledu, jehož oběť si lidé navždy budou pamatovat. A na Dargora se také bude vzpomínat jako na hrdinu, který v sobě našel světlo "matky přírody" a "sílu draků", a který pak osobně vedl vojska Okouzlujících zemí v bitvě o zbytky Algalordu. Avšak po bitvě tento Pán stínů z Černých hor, jak zněl jeho titul, zmizel neznámo kam. Zanedlouho začala také rekonstrukce města Algalord. Jeho novým symbolem se stala Dargorova Gargoyla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama