RAMMSTEIN - Jak být sprostý a zárověň oblíbený

27. listopadu 2009 v 15:40 | Kristina |  Recenze Hudba
Když jsem se kolem roku 1999 ládovala jejich muzikou, moc jsem se s tím nechlubila. Ačkoli hudba byla bombastická, při porozumění textu jsem se červenala až ošklíbala.
Dnes, po deseti letech, se stydím zrovna tak - za některé návštěvníky koncertu, hlavně za Helenku Vondráčkovou.
Každý, kdo kapelu zná déle než od prvního shlédnutí klipu Amerika pozná základní rozpor, který se skupinou cloumá a nutí ji roky vymýšlet jak to udělat: totiž - jak skloubit Tillovy obscénní projevy s líbivou "in" rockovou hudbou. Čím je kapela věhlasnější, tím hůře je to proveditelné. Dokud byli Rammstein určeni jen Němcům a několika otrlým příznivcům sado-maso tématiky, byla produkce přímočará: Till se mohl vesele mrskat, a technorock jen podtrhoval jeho agresivitu a podivínství.
Bohužel ale stejně tak, jak se to přihodilo naprosté většině kapel, které nějak vynikaly - přišel líbivý song a nabídky od rádií a MTV...
Důkazem odklonu od osobitého vyjadřování budiž dvě nemastná a neslaná alba Reise Reise a Rosenrot - ke které dokonce kapela ani neudělala show. Chyběly nápady, přišel i částečný rozklad kapely...
A tak po dlouhé době tlačení a sténání v kabince vylezla na svět jakás takás náplast na všechno: Liebe Ist Für Alle Da. Album jako by se chtělo líbit kmenovým fanouškům Sehnsuchtu a při tom oslovit i fanoušky Ameriky. Což nakonec přeci jen vyšlo. V tomto směru je komponován i koncert. Texty, na které se při porozumění dá opravdu jen těžko jásat či tleskat jsou odlehčeny teatrálními efekty a naopak podpořeny hutnou rytmickou hudbou, jak jí má ráda většina. Právě pro to nelze skupině zazlívat vykrádání vlastních songů (např.: Schwarzes Glas s Der Meister, Seemann a příšerná Ein Lied...). Jak se Rammstein sami přesvědčili, fanoušci se starých rifů nechtějí vzdát. LIFAD jim toto vše vrací. Budiž řečeno, že album patří k těm silnějším a lze ho zařadit někam vedle Herzeleidu. Nakonec i na pódiu se se zmíněným rozporem Lindeman vyrovnal s úsměvem: na místo reálné napodobeniny penisu použil jeho teatrální zvětšeninu. Vyšlo to? Zatím je show příliš mladá a zvukově nedokonalá. Každopádně je ambiciózní a stojí za to se jí zúčastnit....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klára Klára | 5. prosince 2009 v 4:45 | Reagovat

Singl "Pussy" mě upřímně řečeno dost odradil. Tvoje recenze mě ale trochu postrčila k tomu přece jen si jejich nové album poslechnout. Asi jen ze zvědavosti. Od Reise,Reise se ale každého dalšího alba víc bojím... bojím se, že když si ho poslechnu, Rammstein klesnou v mých očích níž... a ještě níž... a..... Alespoň z nostalgie bych si chtěla uchovat ničím nepokaženou vzpomínku na svou někdejší oblíbenou kapelu, co nešla s davem.

2 claudiathevampire claudiathevampire | 11. prosince 2009 v 10:48 | Reagovat

Bát se skutečně nemusíš. Album je mnohem lepší a surovější než obě předchozí, textově je to opět na způsob Klavieru a Tier - trochu temné. Nejlepší songy jsou ovšem na druhém CD ze speciální edice. Führe Mich (skutečný návrat před rok 2000) a Donaukinder - která je tak působivá, že u mě získala 1. místo mezi jejich baladami(které byly doposud...řekněme jejich největší ostudou...).
Co se týká Pussy, musím s tebou zásadně nesouhlasit. To, nač jsem nucena se dívat, když někde v restauraci zahlédnu MTV, ÓČKO a podobné pořady, svíjející a osahávající se děvky špulící zadky, k tomu naleštění černoši... V této parodii na disco Rammstein ukazují úplně totéž. Jenže digitálně a bez té poslední vrstvičky tang a slipů. I kdyby si tam Till počítačově přidělal třeba obří úd a postříkal celou obrazovku, uráží mě to méně, než běžná prostituce v "normálních" klipech.

3 Klára Klára | 11. prosince 2009 v 16:33 | Reagovat

O to porno by až tak nešlo. Souhlasím rozhodně s tebou, že téma sexu je v r'n'b, hiphipových, atd. (člověk už ztrácí nad všemi těmi názvy žánrů přehled) klipech na denním pořádku. Což se mi samozřejmě nelíbí a všude kolem sebe vidíme, jaký to má dopad. Rammstein to (alespoň doufejme) dělají z určitého důvodu. Otázka, zda je to ta nejlepší cesta, je zas do jiné diskuse. Zkrátka klip jako takový jsem ochotná akceptovat, i když se mi nelíbí. Nicméně stejně se nemůžu ubránit dojmu, že je to na Rammsteiny trochu moc laciné. A především, klip není všechno. O co jde hlavně, je hudba, a ta se mi zrovna v případě Pussy nezdá moc "nová" a originální, i když ne nutně (v daném žánru) špatná. Ale to klidně může být tím, že jsem metalu už odvykla a koukám na něj z jiného úhlu než dřív...

4 claudiathevampire claudiathevampire | 11. prosince 2009 v 17:00 | Reagovat

Slyšela jsem to poprvé na rockotéce, a vážně mě ten song od srdce pobavil. Začíná evidentně - jako disco. Když si vezmeš stupidní "lovestory" texty současné hudby... Proč to prostě neříct rovnou? (to už Till jednou pomlouval v rozhovoru). Pro mne je to zadostiučinění pokritectví současného popíku. Ačkoli se obávám, že zde již jejich cesta končí. Netuším totiž, kam dál by už mohli zajít, když dle mého mínění: již jest řečeno víc než vše.
Za skutečně nezkousnutelné považuji texty Wiener Blut, nebo otřesná Ich Tu Dir Weh. Zde - mi ovšem bylo na zvracení, to poslouchat moc nejde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama