Listopad 2009

RAMMSTEIN - Jak být sprostý a zárověň oblíbený

27. listopadu 2009 v 15:40 | Kristina |  Recenze Hudba
Když jsem se kolem roku 1999 ládovala jejich muzikou, moc jsem se s tím nechlubila. Ačkoli hudba byla bombastická, při porozumění textu jsem se červenala až ošklíbala.
Dnes, po deseti letech, se stydím zrovna tak - za některé návštěvníky koncertu, hlavně za Helenku Vondráčkovou.
Každý, kdo kapelu zná déle než od prvního shlédnutí klipu Amerika pozná základní rozpor, který se skupinou cloumá a nutí ji roky vymýšlet jak to udělat: totiž - jak skloubit Tillovy obscénní projevy s líbivou "in" rockovou hudbou. Čím je kapela věhlasnější, tím hůře je to proveditelné. Dokud byli Rammstein určeni jen Němcům a několika otrlým příznivcům sado-maso tématiky, byla produkce přímočará: Till se mohl vesele mrskat, a technorock jen podtrhoval jeho agresivitu a podivínství.
Bohužel ale stejně tak, jak se to přihodilo naprosté většině kapel, které nějak vynikaly - přišel líbivý song a nabídky od rádií a MTV...
Důkazem odklonu od osobitého vyjadřování budiž dvě nemastná a neslaná alba Reise Reise a Rosenrot - ke které dokonce kapela ani neudělala show. Chyběly nápady, přišel i částečný rozklad kapely...
A tak po dlouhé době tlačení a sténání v kabince vylezla na svět jakás takás náplast na všechno: Liebe Ist Für Alle Da. Album jako by se chtělo líbit kmenovým fanouškům Sehnsuchtu a při tom oslovit i fanoušky Ameriky. Což nakonec přeci jen vyšlo. V tomto směru je komponován i koncert. Texty, na které se při porozumění dá opravdu jen těžko jásat či tleskat jsou odlehčeny teatrálními efekty a naopak podpořeny hutnou rytmickou hudbou, jak jí má ráda většina. Právě pro to nelze skupině zazlívat vykrádání vlastních songů (např.: Schwarzes Glas s Der Meister, Seemann a příšerná Ein Lied...). Jak se Rammstein sami přesvědčili, fanoušci se starých rifů nechtějí vzdát. LIFAD jim toto vše vrací. Budiž řečeno, že album patří k těm silnějším a lze ho zařadit někam vedle Herzeleidu. Nakonec i na pódiu se se zmíněným rozporem Lindeman vyrovnal s úsměvem: na místo reálné napodobeniny penisu použil jeho teatrální zvětšeninu. Vyšlo to? Zatím je show příliš mladá a zvukově nedokonalá. Každopádně je ambiciózní a stojí za to se jí zúčastnit....

Rockový tatík Cooper roztančil Plzeň

23. listopadu 2009 v 15:03 | Kristina |  Recenze Hudba
...Ačkoli plakáty lákaly na horrorovou show, vetší požitek jsem získala ze samotného libozvučného Hard-Rocku. Téměř všechny skladby, které v malé ČEZ aréně zazněly, se dají považovat za klasiku. A Cooperův hlas nezklamal.
Nouze nebyla ani o ostré kytarové rify. Ze samotné show jsme byli svědky již "klasické" popravy na gilotyně, ale také popravy oběšením či železnou pannou. K takovémuto "odstranění" zpěváka docházelo většinou uprostřed balady zpívané pološíleným autorem. Alice přesvědčivě dokázal, že i ve dvaašedesáti lze rozparádit a skvěle pobavit rockery všech generací.